Nyní, těsně před Vánoci, byl doladěn odchod nejlepší hráčky historie žen našeho klubu, rychlé útočnice, juniorské reprezentantky, Veroniky Enenkelové. Přejeme jí hodně úspěchů v další kariéře! Krátký rozhovor ve článku.
Po dvouleté pauze v extralize jsi letos odehrála šet zápasů za ženy Horní Suché, postřehla jsi nějaký rozdíl v týmu a hře před třemi lety a nyní? Jdeme správným směrem?
Rozdíl ve hře určitě je. Pokud si dobře pamatuji tak před 3 lety jsme hráli postavení 2-1-2, kdežto letos jsme hrali 2-2-1...což mi vyhovuje podstatně lépe. Musím říct, že mě holky překvapily...odcházela jsem z týmu, když se některé učily florbalku držet, ten skok, který předvedly, je obrovský...dokážou zakládat dobré akce...není to už jen o tom, kde je míček tam běžím. :-)
Rozhodla ses využít možnosti poprat se o sestavu v ambiciózních Vítkovicích, jak hodnotíš své šance?
Do Vítkovic přišlo mnoho skvělých hráček a o to těžší je dostat se do toho týmu. Je to pro mě vcelku skok, dlouho jsem nehrála tak rychlý florbal. Mé šance...no hodnotím to tak, že se zkusím poprat o základ, ale jak říkám, bude to těžké.
Jako reprezentantka do 19ti let jsi se zúčastnila mistrovství světa na Slovensku, jak bys zhodnotila svou roli v týmu a konečné čtvrté místo?
Na MS jsem měli velké ambice, žel bohu to ale nevyšlo...věřily jsem si na medaili, ale nedokázaly jsme v těch zápasech využít šance, které jsme měly. A bez gólu to prostě nejde. A má role v týmu...to asi nedokážu posoudit, prostě jsem doplňovala ten tým.
Můžeš srovnávat, najdeš něco podobného na florbale ve druhé lize žen, 1.lize juniorek, extralize žen a na reprezentační úrovni?
Tak repre je to úplně jiné, protože v českém florbale se nehraje tak tvrdě jako proti zahraničním týmům...extraliga se tomu sice blíží, ale pořád má co dohánět. Kdybych srovnala juniorky, tak tam ještě nejde vidět ta zkušenost, jakou mají ženy. A 2. liga ženy...srovnávat to s extraligou asi nejde...jednak ta hra v extralize je rychlá a většinou přesná, kdežto v 2.lize je hra pomalejší. Je to dáno i rozdílnými tréninky.
Své první florbalové krůčky jsi udělala v Torpedu Havířov, poté jsi odehrála dvě sezony u nás v Horní Suché a pak šla do Vítkovic a byla téměř hned nominována do juniorské reprezentace, čekala jsi tak rychlý posun v kariéře? Máš pro to nějaké genetické předpoklady?
Takový skok jsem opravdu nečekala...sama jsem nevěřila, jak rychle to šlo. A předpoklady...ano ...můj brácha Pavel, ten byl můj tahoun...viděla jsem, jak je dobrý a to mě hnalo dál...chtěla jsem být jako on...a i když už teď moc nehraje, stále mě má co učit. Například jeho nájezdy. Beru ho jako jednoho z nejlepších, a proto taky hraji s jeho číslem (19). Hodně mi taky pomohlo to, že jsem hrála s klukama v Třinci 3D ligu (křesťanskou ligu)...kluci jsou dobří, rychlí a tvrdí...což mi rozhodně pomohlo.
Studuješ prvním rokem v Olomouci, jak se Ti líbi město a škola? Máš čas žít tzv. studentským životem nebo jenom škola, práce a florbal?
Olomouc je krásné město, bohužel ale nemám moc času ho jen tak projít..škola zabere většinu času a doplňuje to florbal.. ono vždy se najde nějaký čas, ale po tom všem chci odpočívat. V Olomouci chodím na tréninky extraligy žen, což mi vyhovuje, je to pro mě takové odreagování od školy, do toho mám někdy práci na tenise, takže volný čas opravdu není.
S holkama se na hřišti rozloučíš na nedělním benefičním turnaji v Čeladné, počítáš s tím, že se někdy k nám do Horní Suché vrátíš?
Jsem ráda, že si s holkama můžu ještě zahrát a rozloučit se s nimi. A jestli se někdy vrátím..já myslím, že jo...do takových týmů se vracím ráda. :-)
.png)