Daniel Tychtl: návrat na domácí palubovku

Danieli, vítáme tě zpátky! Jaké to je, znovu si po dvou letech v Petrovicích a Třinci navléknout dres FlorbalHS?

Ahoj, zdravím všechny příznivce hornosušského florbalu! Obě předchozí štace byly super zkušenost, byť byly značně odlišné, každopádně abych odpověděl na dotaz, je fajn být zpátky doma.

Co bylo tím hlavním momentem, kdy sis řekl: „Je čas vrátit se domů“?

Nebudu lhát, to rozhodování bylo těžké a dlouhé. Nešlo ani tak o určitý moment, jako spíš o dlouhodobé zvažování plusů a mínusu, které jsem si u všech možností dával dohromady. Každopádně hlavním důvodem mého návratu byl osobní čas, kterého budu mít tímto přestupem více. No, a pak taky fakt, že se chci zkusit pokusit o ještě jeden postup s mým mateřským klubem.

Dva roky na zkušené

Dvě sezóny v jiných klubech přinesly spoustu nových zápasů a soubojů. V čem tě tato štace nejvíce hráčsky proměnila?

Jako hlavní bod bych asi zmínil, že jsem díky tomu florbalově vyspěl. Především v Třinci to byla super škola, jelikož člověk viděl, jak to může fungovat v tom našem “amatérském” sportu. Docházka, nasazení, přístup, příprava na jednotlivé soupeře - všechno na TOP úrovni. Když tohle člověk vnímá, uvědomí si, jak vtipné pak jsou některé “omluvenky” z tréninků a zápasů v jiných týmech. A to bych chtěl doplnit, že i v Třinci je spousta kluků, kteří už pracují nebo mají rodinu, jen k tomu prostě jinak přistupují. Toto všechno pak člověku otevře oči, protože má najednou na ten florbal úplně jiný pohled, což bych taky bral za podstatnou změnu - vnímání, jak skvěle to někde může fungovat. Bylo by tedy super, kdybychom se tomu v některých věcech dokázali alespoň trochu přiblížit i tady v HS.

Jaký nejsilnější moment nebo florbalový zážitek si z angažmá v Petrovicích a Třinci přinášíš s sebou?

V Petrovicích se žádný velký úspěch bohužel nepovedl, ale dobře tam v prvním roce fungovala kabina - dobrá nálada, super kluci. Poznal jsem nové spoluhráče a věřím, že s některýma klukama jsem navázal přátelství, které snad vydrželo i po mém odchodu. 
No a v Třinci? Tam nemám co vytknout, byl to nejlepší půl rok v mém florbalovém životě. Super parta, úžasná docházka, bojující tým. Když tohle sečtu, vyjde mi asi i ten nejsilnější moment, což byl postup do finále Národní ligy mužů, samotné finále a následná baráž o 1. ligu. Postupem do 1. ligy to sice nedopadlo, přesto si to ponesu dlouho v sobě jako úžasnou vzpomínku. 
Zážitkem pak byl, respektive je, zejména každý zápas před úžasným třineckým publikem a mou rodinou, která mě neustále pravidelně podporuje a jezdí na zápasy. No, a aby člověk pochopil, co florbal pro lidi v Třinci znamená, musel by si to zažít.

Nový start a kabina

Sleduješ, jak se tým během tvé nepřítomnosti obměnil? Jak se těšíš na staré známé tváře i nové spoluhráče?

Jo, kluky jsem sledoval, i když jsem tady už nepůsobil. Určitou roli v mém příchodu sehrálo taky to, že zde přišlo několik hráčů, se kterými jsem si kdysi zahrál v partnerském Torpedu. Takže na tohle se určitě těším, jsou tady i kluci, se kterýma jsem si zahrál v juniorech, nebo s nimi zažil první starty v seniorské kategorii. V týmu tedy není nikdo, kdo by pro mě byl vyloženě nový, takže doufám, že si všechno sedne. A přeji si, abychom sezónou prošli jako jeden TÝM, který má jasně daný cíl. Protože bez týmovosti nelze dosáhnout velkých výsledků.

S jakou osobní ambicí do nadcházející sezóny vstupuješ?

Jak jsem psal, mou ambicí je týmový úspěch, tedy postup. Každopádně si jsem vědom, že k tomu povede ještě dlouhá cesta. Osobně chci být hlavně každý zápas přínosný pro tým, ať už tím, že dám gól nebo zblokuju střelu (i když to není zrovna moje parketa - smích). Prostě chci být platný v tom, co budou potřebovat trenéři a spoluhráči v daný okamžik.

Odkaz fanouškům

Co bys vzkázal fanouškům na tribunách, kteří tě brzy uvidí v akci na domácí palubovce?

Budu určitě rád, když si po roční pauze najde na celostátní soutěž cestu co největší počet fanoušků. Je určitě lepší hrát před zaplněnou halou, než se snažit před prázdnými tribunami. My se pak samozřejmě budeme snažit, aby lidi florbal bavil a byli svědky našich (snad jen) výher.